Jak to celé propojit - Project Life

Papírový pátek značí jediné, další Project Life inspirace pro každého, kdo už tvoří nebo teprve rozmýšlí nad vhodným způsobem zachování vzpomínek, třeba právě dětem. Kousek z alba, které dělám holkám. Dnes si na něj navíc ukážeme i to, jak propojit stránky, když vám třeba nebudou ladit fotky nebo to prostě nebude ono.

Tyhle fotky Nely naprosto miluju. Byla to spontánní akce, nikdy dřív se takhle Nelinka neurvala ze řetězu, takže jsem strašně ráda, že u toho nechyběl můj foťák :-). Zasloužila si velkou stránku v albu a naskládala jsem na ní hned 3 fotky, které jsem ořízla na čtverce.

Každou fotku jsem podložila puazákem (vellum, pergamenový papír - říkejte tomu klidně po vašem :-) ). Abych rozsekla tu jednolitou berevnost stránky, roztrhala jsem jeden výrazný fialový papír a odtržky jsem schovala na další stranu.

Ano, spotřeba byla obrovská :-D. Jenže já těch enamelek mám tolik, že jsem si vlastně jen udělala místo v šuplíku. Fotky jsem naskládala jak mi přišly pod ruku, pod spodní okraj jsem z nalepila praporky. Ty jsem si vystříhala z papírových přebytků a trhanců, které jsem v zásobách našla. Snažila jsem se, aby to alespoň trochu ladilo. Doplnila jsem pak o nějakou samolepku, flitr, kartonový výsek a když už toho bylo až až, tak jsem toho radši nechala :-D.

Aby měl týden příběh, nesmí chybět stránky v plastových kapsách. K tomu posloužily ty úplně nejjednodušší, označují se jako Design A. Rozložení kapes je dvě velké fotografie, 4 malé na výšku a zase dvě velké. Je to na úpravu a práci nejjednodušší rozložení a doporučím každému, kdo začíná nebo ještě nemá PL úplně v malíku.

V průběhu celé stránky můžete zase zahlédnout fialové trhance. Jsou to ony zbytky papíru, který jsem použila na velkou stránku. Celou dvoustranu to hezky propojuje a mám moc ráda, když mají stránky společný výrazný prvek. Může to být třeba stejná samolepicí abeceda nebo právě roztrhaný papír :-).

Venku ten týden nebylo nic moc počasí, takže jsme si pohrály doma a krom deště venku nám zapršelo i pod domácí střechou. Vyráběly jsme svůj vlastní dešťový mrak a sklidilo to obrovský úspěch. Na blogu se z toho stal dokonce článek v nej TOP 5. 

Když se to počásko trochu umoudřilo, přišel vhodný čas právě na ony holiny. Do jedné koláže jsem naskládala několik fotek. Celou koláž jsem po vytisknutí rozstříhala a malé fotky jsem tak mohla nalepit na kartičky a doplnit o text. Není tedy potřeba vyvolávat jen fotky, které zaplní celou kapsu. 

Občas nechybí ani fotky mobilové. Jsou okamžiky, kdy prostě není čas na tahání foťáku a tím byl v tomhle týdnu náš společný poobědní spánek. Daly jsme si s holkama šlofíčka a my s Nelou se probudily nějak dřív než obvykle. Zato Juli si zas dala mnohem víc než obvykle a my na ní čekaly :-D. Přítulka se tulila, Nelinka jí olíbávala hlavu a já moc doufala, že se alespoň do jednoho záběru vejdou holky obě :-D.

Krásné to týdny. Hrůza jak to všechno roste. U Julči to na fotkách poznávám především na množství zubů při úsměvu a hustotě porostu na kštici :-D. Dneska už má totiž luxusní háro a výtlem už není jak u devadesátileté stařenky :-D.

Krásný den a brzy zase "na přečtenou".