Puntíkův únor

To zase tááák uteklo. Je to vůbec možný? Diář mi připomněl, že už se chýlí ke konci další měsíc a je nabízí se tedy "Puntíkův druhý díl". Rovnou přiznávám, že jsem únor mírně flákala a často jsem dopisovala většinu týdne až o víkendu. Nějak nebyl čas si k tomu každý večer sednou a dopsat pár řádků. Přitom kdybych to bývala udělala, zabralo by to každý večer 15 minut. Místo toho jsem si musela o víkendu sednout a vzpomínat a porovnávat s fotkami :-D. No, zkusím se v březnu polepšit.

S měsíčním přehledem si nijak zvlášť netykám a vlastně ho vyplňuji spíš proto, že v diáři je. Když člověk chodí do práce nebo do školy, musí mít v hlavě (nebo v diáři) fůru termínů. Sama si to moc dobře pamatuji. V tu chvíli jsem potřebovala vidět celý měsíc před sebou. Na mateřské je to jiné. Jsem pánem vlastního času a občas nějaký ten doktor, narozeniny a svátky...to mám prostě v hlavě a nejsem na měsíčním přehledu tolik závislá. Nicméně nástup do práce se blíží, takže je čas trénovat i tuhle část diáře :-). Poprvé jsem si do něj nalepila i fotku. Zaprvé ji mám moc ráda (nejen fotku, ale i tu malou rebelku) a zadruhé mi ji omylem vytiskli dvakrát, takže á la "Suchoš (ze Sněženek a machrů) no přeci se to nevyhodí (i když po dědovi teda není).

V první týdnu, hned na úvod, našla místo samolepka neziskovky Loono.cz, která připomíná, že je třeba myslet na samovyšetření prsou a nezapomenout tak na prevenci a vlastní zdraví. 

Nevím jak u Vás, ale u nás rozhodně frčí skleníková mánie. Sbíráme samolepky, lepíme co a kde se dá a hlavně pěstujeme :-). S holkama jsme si postavily skleník, on je to vlastně tak trochu foliovník, a zasadily každé to semínko, které jsme za nákup získaly. 

Nela chodí zalévat a společně koukáme, jak nám tam ty "lostlinky" lezou z hlíny. A protože tím Nelinka vcelku žije, našlo pár samolepek, a obal od nich, místo i v mém diáři...

V druhém týdnu jsme osiřely a užily si dámský víkend. Opět se mi po diáři prolezla kdejaká hmyzí samolepka a tentokrát je vybrala sama Nelinka. Původně jsme chtěly nechat vybírat Julinku, ale jak jsme k ní přistrčily hromádku samolepek, začala se dávit motykou a berušku se slimákem jsem jí musela seškrábat z patra...takže tudy ne, tudy cesta nevede, mámo. :-D 

Poprvé jsem do diáře vytáhla i štítkovač. Super věc. Nezabere prostor co se tloušťky týče a ještě se mi líbí. Původně jsem chtěla používat do PL, ale z toho časem sešlo. A protože mám předsevzetí vytahat a spotřebovat i materiál tlející v mých šupletích, "voalá" štítkovač je mezi námi :-D.

Od vejšky jsem je nevytáhla. No fakt. Zvýrazňovače byly má pravá ruka na medicíně a teď už jsem na ně 3 roky nehrábla. No to nééé. Do PL nesmí, ale diář je místo pro vše a já si opět užila své fosforové chvilky. Oranžovou nemusím, ale tahle neonka je skvělá. Vybarvila jsem s ní pár hlášek Nelinky, která teď opravdu perlí. Líbí se mi i využití číselné washi pásky. Odtrhla jsem kousek tak, aby v něm byla sedmička, tu jsem pak zvýraznila černou gelovkou. Číslo týdne hotové. Dřív jsem týdny nepočítala, ale kdo dělá PL po týdnech tak jistě chápe ten význam :-D.

A jak to vypadá když lelkuju? Takto. Dnes máme pátek a toto je můj připravený současný týden. Alespoň se snažím ty nejdůležitější okamžiky zapsat ke dni heslem, abych měla dopisování a zdobená v neděli co nejsnazší. Prvně jsem si zkusila i nějaký ten nápis napsat vlastní rukou, mimo můj klasický "ruční font" a líbí se mi. Rok je dlouhý, takže diář je luxusní prostor na zkoušení. 

Poslední dva dny v týdnu se s Vámi postupně loučily dvě mé scrap kolegyňky. Alespoň závěr týdne tedy nebude v duchu loučení. Naopak, je mi potěšením, že se s Vámi budu moct i nadále vídat prostřednictvím ScrapArt blogu a doufám, že budete otevírat mé články se stejným nadšením jako tomu bylo loňský rok, protože mi to dělá ohromnou radost a Vám všem za to ještě větší dík!

Páá a "na přečtenou" zase za týden.