Zanziba-ááá-r

aneb Nejvyšší radost.
Otevřela jsem blok a pohladila hebkou stránku. Za chvíli se začne proměňovat, ale jen málo..zůstane čistá, jemná, elegantní, maximálně se dvěma barvami. Ehm...po chvíli byla barevná, svítivá a přeplněná, nejvyšší radost. Radost největší, tu nejvyšší si vymyslel básník, od něj jsem si vypůjčila slovíčka, kterými jsem doplnila svoji koláž ve svém art journalu.

Ten jsem již v jednom příspěvku představila,  pořád se nemohu nabažit jeho vzhledu i krásných pevných papírů, které v sobě skrývá.
Ale zpět k výtvarnému procesu :-)



Na stránku jsem nejprve sem tam přilepila útržky textů ze starého časopisu. Jenže potom se to zvrtlo, ani nevím, proč jsem vzala do ruky růžovou, červenou a modrou akrylovou barvu. Místo štětce jsem použila obyčejnou houbičku na nádobí, kterou jsem rozstříhala na malé kousky. Místy jsem barvu zatřela přes šablony.

Do oka mně padla žena v sárí, šup s ní na stránku...a bylo jasno: růžovo modrá se nachází na fotce naší Evy. Snímek, který byl použit na titulku orientálního festivalu, byl pořízen při pobytu na Zanzibaru. Exotika, dálky, tanec, volnost,...samé životní lásky. A byl tu námět stránky.

Demonstruji tu fakt, že proces vzniku projektu nemusí být předem promyšlený, ale naopak se můžete nechat vést jen intuicí a užívat si samotné tvoření. Budete-li na konci překvapeni, spokojeni a okouzleni, bude to bonus navíc.

Postupně jsem přidala tisk razítky, modelovací pastu, spreje, inkousty a vrstvila a vrstvila...

Po detailech ještě levá a pravá stránka:

No a jak vy? Tvoříte si také občas jen tak pro radost nebo jen účelově?