Taštička...papírová

Trochu pomalovaná, ale funkčnost stejná. Nebo taky mohu použít název stejný, jako Maka minule:Kraft vintage stránka...
Přírodní papírové tašky mám ráda, dekor mi na nich nechybí. jsou pěkné samy o sobě. A také jsou dobrým materiálem pro další tvoření. Buď jako stránka sama nebo základ alba či podklad pro další zdobení.
Minulý týden jsem do takové kraft tašky dostala voňavý nákup, což mne hned přivedlo na myšlenku, že mám námět pro další příspěvek na blog :-) . (Tašky si můžete nakoupit i v ScrapArt obchůdku.)

To se přetře

To se přetře, bratře Petře...tím chci říct, že ráda dávám věcem novou šanci. Vždy jsem milovala vůni starých půd a přístavků, ráda jsem okukovala zaprášené poklady ve stodolách, nejlepším nákupním centrem bylo a je vetešnictví a venkovní blešáky. Na některé mé úlovky dál padá prach, jiné se dočkaly renovace...a i ty často procházejí další úpravou.
Jeden dřevěný věšáček mi padl do oka. Před časem jsem ho omyla, odmastila a odrbala odstraňovačem starých nátěrů...a odložila na někdy. To někdy je pro inspiraci právě dnes.

Šití...bez jahel a nití

Košiličku bych bez jahel a nití fakt neušila, ale papír ano :-)
Řada z nás má ve své scrapbookové výbavě nejenom šicí stroj, ale i různé vyřezávací šablony, které imitují šití. Vyseknou dírky, čárky, křížky...  Se stejnými prvky můžeme mít razítka,  přední i entlovací steh, jak je libo.
 Můžeme šít i vyšívat na svých projektech ručně, ale to je jiná kapitola, ve které jehly a nitě potřebujeme :-).
Ale někdy se stane, že daný efekt šití nemůžeme využít proto, že to je technicky nemožné. Podkladem je tvrdý karton nebo textury vytvořené různými médii a pastami. I v tomto případě si chytré hlavy poradí...

Vítání jara

Ptačí dekorace se hodí pro každé roční období. Pro jaro obzvlášť.
Slíbila jsem vnoučkovi, že mu pomohu s výrobou nějakých drobností na školní trh. Po chvilkách jsem řezala, barvila a navlékala korálky. Se šablonou Bird od Sizzixu šlo vše jako po drátku.

Na krku mám "steampunkoně"...

Možná, že na mém krku se nakonec jako součást náhrdelníku vyjímat nebude, nevím... Zatím přemýšlím nad jeho nejlepším využitím, jestli se nestane broží anebo součástí přání, případně ozdobou krabičky na tajné poklady. Momentálně je ale pečlivě zalakovaný a čeká až pořádně vyschne...

Výzva na druhou

Minulý příspěvek jsem zakončila ukázkou splněného tajného úkolu, který jsme dostaly (já a Lena) od naší kukačové hostitelky Tapevy. Tím úkolem byl totem...já téměř bezmyšlenkovitě využila přírodních darů a při večerním povídání motala a motala, až jsem domotala :-).
Po návratu domů jsem ale měla téma pořád v hlavě. Ten můj totem byl sice hotový, ale na mě nějak málo scrap. Musela jsem využít přivezené zásoby a spoustu domácího materiálu a potřeb, abych se do úkolu pustila znovu.

Koho líbají múzy?

To kdybych věděla...v poslední době mám pocit, že se mi velmi vzdalují. Takže někde budou a čekám, kdy se ke mně vrátí. Prozatím se dlouho trápím s náměty, dlouho se rozhoupávám k vlastnímu tvoření a opravdu dlouho se probírám materiálem v domnění, že mne něco osloví. Když už není zbytí a čas tlačí, něco popadnu a spoléhám na intuici, začínám si hrát a experimentuji, doufám, že myšlenka naskočí. Většinou ano, ale to tápání spolkne plno času :-)
Minulý měsíc ke mně dorazil putovní art journal s velkým zpožděním., vlastně až na počátku tohoto měsíce. Byla jsem nervózní, už jsem si myslela, že nestihnu vytvořit vpis v daném termínu.

Osedláme oře...

Chtěl ji potkat v lukách...jela jsem tam, ale nebyl tam on, byly tam samé scrapbookové ženy. Přestože byl prodloužený víkend, stejně se nám zdálo, že je málo času. Koukaly jsme z okna na krásnou protější pampeliškovou louku. Lákala nás moc, ale čas nebyl...
A protože nebyl čas, ukážu vám dnes jen v krátkém příspěvku louky mácháčové, ve kterých jsme osedlaly koníky před čtrnácti dny ...

Scrapování bez papíru

Ano, bez papíru, bez čtvrtky, bez kartonu...ale zbytky, materiál i pomůcky, které máme na scrapbooking, ty jsme využili.
Když jsem objevila svět scrapbookingu, hned jsem věděla, že jsem u cíle svého tvořivého směrování. Dá se využít cokoli a jakkoli, žádný stereotyp.
Před týdnem jsme se spřízněnými tvořivými kamarádkami a také jedním malým Timem prožili víkend, který každoročně nazýváme Jarní Mácháč, Kdysi jsme začínali přímo ve mlýně na hrázi jezera, ale poslední tři roky kroužíme kolem...žádné rozptylování :-)
Tentokrát jsme zabrousili do kategorií Mixed Media a Altered Art.Je už tradicí, že vždy si také vyrobíme nějakou nositelnou parádu, letos to byl náramek. Náramek z kůže a...co dům dal, či spíše naše nasyslené zásoby...

Neptej se mne proč

Nový příspěvek do putovního art journalu šel téměř mimo mne...žil si vlastním životem.
Celý měsíc jsem byla jako na trní, journal stále nepřicházel. Pošta ho doručila v době, kdy už dávno měl být i s mým vpisem u další tvůrkyně.
Ke všemu jsem věděla, že nebudu mít pár dní čas na tvoření, do toho také Velikonoce, volné dny a nemožnost poslat dále.Ale především jsem si byla vědoma velkého závazku, protože předcházející autorka, JaMajka, vytvořila opravdu nádhernou dvoustranu, na které jsem mohla oči nechat. To se pak honí myšlenky o vlastní neschopnosti, jestli vůbec máte šanci zpracovat nějaké téma, které by oslovilo.
Něčím jsem začít musela. Přinesla jsem si ze sběrného dvora bezva knihu, krásný pevný zažloutlý papír, co stránka, tak dobové staré reklamy, ladící ilustrace a postřehy Jaroslava Haška. Začetla jsem se a bavila jsem se. A také jsem dvě strany vytrhla a vlepila do journalu.
Neptejte se mne proč...
Některá místa jsem zatřela transparentním gessem, některá bílým a některá krakelovací pastou. Ústřižky (no, spíše útržky) papírů a canvasu, oblíbené spreje Lindys...a konečná: co s tím dál?
Pokračování přišlo po skvělém zážitku z představení Wanted.

Snila svůj sen...

Snila svůj sen a milovala uniformy. Jednu si vzala a sen se stal skutečností. Nebylo to snové, doba pro ně nebyla pěkná, často se stěhovali a taky přišla válka...Odcházení bylo na denním pořádku, návratů bylo málo. A navždy odešel také on...
Nebyla jsem v dobrém rozpoložení, když jsem vytvářela další vpis do putovního ArtJournalu. Nad námětem jsem moc nepřemýšlela, automaticky jsem si připravila podklad (bílé gesso na stránkách staré knihy). Připravila jsem si modré spreje, ale propašovala jsem tam i zlatavé tóny a optimistické žluté. Následoval celkem tradiční postup: zatřená pasta přes šablonu, krakelovací bílá pasta, razítkování, spreje, gelatos, akvarel, přidala jsem texturu přilepením vyřezaného lapače snů. Mezi každým krokem pozvolné sušení. A na závěr kousky staré krajky, ještě jednou zlatá patina a ústřední dvojice.

Z máje žití

Asi si říkáte, co je to za podivný název dnešního příspěvku. Je dán titulním obrázkem, protože názvy mne nebavily nikdy. Na střední škole jsem psávala do šuplíku povídky, šlo mi to lehce, ale název byl problém. A malování? Na dlouhou dobu noční můra...tedy onen název díla :-). Dnes ovšem mívám problém i s textem samým, protože nějak nemám pocit, že by byla slova nutná...stačí obrázky. A na obrázcích mě úplně nejvíc baví detaily. Kéž bych dovedla vytvořit jen ty miniaturky a ne se rozplývat, když je objevím v záplavě odpadu (ehm, fotografického ořezu).

Romantická sobota

Čím si tak zpříjemnit mrazivý víkendový den? Někdo dá přednost sportování a čerstvému vzduchu, my lenoši rádi přijmeme pozvání ke společnému tvoření v domácím prostředí. Věděla jsem, že dotyčné dámy se už párkrát sešly na různých kurzech, ale ne všechny se věnují scrapbookingu. Zájem byl o mixed media, kombinované techniky, a tak byl docela oříšek vymyslet téma tvoření. Nakonec jsme se shodly na tom, že představím černé gesso, se kterým nikdo neměl zkušenost. Ale černý výtvor určitě nikdo nechtěl :-), obavy byly na obou stranách :-). Vybrala jsem malý formát, ale přece jen se mi zdálo, že bychom toho mohly stihnout více...takže ještě plátno. Předpokládala jsem, že pokud nestihneme, bude hotový alespoň základ a děvčata si budou moci dozdobit doma. Není to sice ideální řešení, ale co se dá dělat, když jsme omezeny časem.

Na cestě

Na cestě do Irska je můj Art Journal...jeho putování a především obsah budu moci sledovat prostřednictvím zveřejněných příspěvků. Vrátí se ke mně až za rok. Ne jinak tomu bude i u dalších dvanácti výtvarnic, které dostaly pozvánku k účasti na mezinárodním projektu ART JOURNAL IN THE WAY 2017. Už jste jistě zaregistrovali, že z našeho týmu dostala pozvání Majka, z České republiky jsme tři, mimo mne ještě Aralka Aksamitová a Denisa.Gryczová.

Myslete na sebe

Je před námi pár posledních adventních dnů. Schválně: finišujete, nestíháte, sháníte nezbytnosti i zbytečnosti, jste už unavení a litujete, že jste neodlétli s vlaštovkami do teplých krajů nebo jste čas věnovali rozjímání, procházkám, návštěvám výstav, večernímu scrapování pro radost, příjemným setkáním s přáteli a těšíte se na to, jak budete o svátcích v chaloupce zapadlé sněhem (nebo alespoň ve ztichlém městě bez ruchu a shonu)?
Já se snažím namixovat od každého kousek, ale i v tom užívání si hlodá červíček...co všechno mám ještě udělat a co vím, že nestihnu. A toho "nestihnu" je opravdu mnoho. Jen to nedovedu říct nahlas bez pocitu viny.
Dopřávám si ale luxusu ve volbě námětů při tvoření, zkouším si, co mě baví, vytvářím si projekty, které chci já. Vyjde nevyjde, bude se líbit nebude se líbit, je to in není to in, jdu s davem NEJDU S DAVEM. Užívám si tvořivý proces a výsledek je trochu na pokraji zájmu. Už druhým rokem byl u mne motiv číslo jedna JELEN...a letos pro ty ostatní, pro ty, kteří si kupují mé pohlednice, byl propadák...jeleny nikdo nechtěl.
Když jsem chystala to poslední přáníčko do dnešního příspěvku, měla jsem představu svěžího, čistého, jemného a trochu tajemného obrázku. Opět skutek utek. Jelen je tu zase, trochu špinavý a s barvou...

Dobroty v halloweenském balení.

Krásný čtvrteční den všem.
Dnes přináším tip na zabalení dobrot pro děti. Zvolila jsem halloweenské provedení a přikládám pro vás jedno digitální dýňové razítko, které si můžete zkopírovat, vytisknout a použít. Pro inspiraci jsem vytvořila kornouty.

Nic se neděje jen tak...

Automaticky šmátrám v horním patře mého vozíku Raskog...hm, tak automaticky ne...hledám, přerovnávám, na řadu přichází prostřední i spodní patro, pracovní stůl, nejbližší police...začínám být hysterická (připomíná vám to něco nebo nevíte o čem je řeč?)...to celé znovu a pak i celá pracovna. Co se stalo? S mým domácím skřítkem Zášupšákem hraji hru.
Uprostřed prázdnin jsem vytvořila kartičky pro jednu zahraniční výměnu, s předstihem skoro dvou měsíců. A kartičky jsem po vyfocení odložila, že až na ně přijde čas, poputují k budoucím majitelkám. Když nastal den D, nastala i zmíněná hysterie. Kartičky nebyly. Letmo znovu hledám, mám čas k odeslání dalších pár dnů, jistě se objeví...no neobjeví, tentokrát ten trapič vítězí, ruka šmátralka si dala záležet.

Podzimní minipřáníčka.

Krásný čtvrtek přeji,

dnes přicházím s malými podzimními přáníčky, která jsem vytvořila jen tak pro radost svým blízkým. Na fotkách to možná nebude tak vypadat, ale velikost jednoho přání je 10 × 10 cm, takže jsou opravdu malinká a o to víc roztomilá. Tvořila jsem technikou mixed media a se snahou uklidit pracovní stůl...

MM na plátně

Vždycky, když potřebuji udělat dobré fotografie (nebo alespoň technicky průměrné), zákon schválnosti způsobí, že jsou v místě fotografování špatné světelné podmínky a moje fotoaparáty je nezvládnou. Přesto i z těch ne zrovna povedených obrázků jsou mně některé milé a stále se mi líbí. Patří k nim i fotografie dcery z jednoho tanečního vystoupení, kde se ve výrazu objevilo velké uvolnění a úleva po nelehkém rozhodnutí. Tvář mi stále připomíná madonku, chtěla jsem jí dát i náležité rámování a zvítězilo plátno.

Víkend s Monou

Pokud mne nějaká témata inspirují a baví, zkouším další varianty a možnosti.Ne jinak tomu bylo s inspirací renesačním uměním, natiskala jsem si různé motivy na obarvené podkladové papíry, vytvořila jsem si různé doplňky a těšila jsem se, co nového vytvořím. Co vytvořím je ale až na dalším místě, na prvním je vždy samotné tvoření...baví mne CESTA k cíli.
A na cestičku vás dnes opět pozvu, bude nás provázet i Mona Lisa :-) .