Myslete na sebe

Je před námi pár posledních adventních dnů. Schválně: finišujete, nestíháte, sháníte nezbytnosti i zbytečnosti, jste už unavení a litujete, že jste neodlétli s vlaštovkami do teplých krajů nebo jste čas věnovali rozjímání, procházkám, návštěvám výstav, večernímu scrapování pro radost, příjemným setkáním s přáteli a těšíte se na to, jak budete o svátcích v chaloupce zapadlé sněhem (nebo alespoň ve ztichlém městě bez ruchu a shonu)?
Já se snažím namixovat od každého kousek, ale i v tom užívání si hlodá červíček...co všechno mám ještě udělat a co vím, že nestihnu. A toho "nestihnu" je opravdu mnoho. Jen to nedovedu říct nahlas bez pocitu viny.
Dopřávám si ale luxusu ve volbě námětů při tvoření, zkouším si, co mě baví, vytvářím si projekty, které chci já. Vyjde nevyjde, bude se líbit nebude se líbit, je to in není to in, jdu s davem NEJDU S DAVEM. Užívám si tvořivý proces a výsledek je trochu na pokraji zájmu. Už druhým rokem byl u mne motiv číslo jedna JELEN...a letos pro ty ostatní, pro ty, kteří si kupují mé pohlednice, byl propadák...jeleny nikdo nechtěl.
Když jsem chystala to poslední přáníčko do dnešního příspěvku, měla jsem představu svěžího, čistého, jemného a trochu tajemného obrázku. Opět skutek utek. Jelen je tu zase, trochu špinavý a s barvou...

Rozpačitý výsledek (jak se zaberu do práce, nemyslím na něj), úplně jsem se lekla: co já sem dám? No nic...jelena, jen ať to vidíte, každý den není posvícení...
I tak ho mám už ráda, tedy toho jelena :-) ...je to moje cesta...vznikal s nejlepším vědomím, ale nějak se to zvrtlo :-), i to patří k životu.

 

Ani vy se nenechte odradit výsledkem, tvořte si pro radost, myslete na sebe.
Přeji vám všem, kteří sledujete náš blog, vám, kteří zavítáte jen občas i vám, kteří jste tu dnes poprvé, klid a mír, hlavně v sobě samých. Přeji vám příjemné prožití vánočních svátků, hodně radosti, štěstí, pohody...