Nový kabátek pro diář

Trochu se mi zhatily mé plány na uplynulý víkend. Jenže neplánuji (bylo to spíš mé přání jet na tvořivé setkání), vzala jsem to jako skutečnost, že budu doma. Což mi nebránilo ve tvoření...ne tak hektickém, ale v pohodě jsem si relaxovala ve společnosti akrylových barev, želatinové podložky, řezačky a lepidel.
Už na jaře jsem učinila první pokusy s přenosem obrázků právě z Gelli Plate. A protože na workshopu se měly vyrábět i deníky ve stylu Midori, pustila jsem se do nich sama.

Vlastní originální papíry si můžeme vytvořit různými technikami, ale monoprinty mne vždycky bavily a s akrylovými barvami a Gelli Plate je to docela čistá práce.
Přenosy obrázku se dají provést také různě, měla jsem docela dlouhé období, kdy tzv. alchymáže patřily mezi mé nejoblíbenější techniky, jenže jak se zlepšovaly reprodukční možnosti a obtížně se sháněl např. toluen, bylo po legraci. Jaká chemická reakce vzniká při použití akrylových barev nevím, ale celkem to funguje...jen najít tu správnou míru množství barvy a také správného výrobce. Už se mi i stalo, že jedna barva zcela pohltila druhou :-). Není akryl jako akryl.
Na internetu najdete spoustu odkazů, návodů a videí, stačí jen začít zkoušet.
Můj první pokus z května (pracovala jsem s malou destičkou, kterou jsem měla umístěnou na akrylovém bloku, proto ta mřížka):

Úplně mne to neoslovilo, zkoušela jsem potom tisky alkoholovými inkousty, také ze želatinové desky, a těm jsem dala přednost.
Nyní jsem se k akrylovým barvám vrátila. Obrázky, které jsou pro přenos použitelné, jsou ty na křídovém papíru...ženské módní časopisy vedou :-).

 

Líbí se mi krásný sametový povrch otisku, i tisky, které neodpovídají představě, jsou použitelné pro další zpracování. Já jsem je orazítkovala a vystříhala jsem různé doplňky:

Začaly převažovat červenavá zabarvení, aby se hodily k barvě minimalistického koženého obalu.
Tisky, které se celkem zadařily, jsem doplnila jen kresbičkou detailů:

V náplni Travelers Notebooku mám zatím dva sešitky, každý na půl roku, ale chystám se ještě na třetí ve stylu artjournalu, nahradil by přebytečný nebo nadbytečný půlrok. Přebaly jsem chtěla mít z vytvořených papírů, jenže: hlava byla zaměstnaná a zcela pohlcená tvorbou, takže jsem si neuvědomila, že potřebuji jiné formáty. Tiskla jsem na výšku A4 a bohužel mně chyběl asi půl centimetr na šíři bloku. Přebal je tedy kraftová čtvrtka a na něm vrstvení.

 

Gelli Plate bude nejspíš ještě nějakou dobu na pracovním stole, tisky jsou lákadlo, hlavně když se začne dařit podle představ:-)))