Jak Nela "malolala tátu"

Znáte to taky? Přejdou Vánoce a vy si vydechnete, že dárkový maraton je za Vámi. Omyl. Minimálně v našem případě, protože u nás se slaví až do léta minimálně dvakrát měsíčně :-). Většinou jsem ale předem připravena, protože můj Puntík (diář Memory planner od HS) myslí na vše. Stejně ale každý rok řeším, jaké přání nebo dárky vlastně ocení chlap, A od dob co máme děti, je to vlastně hračka... dnes přání v režii mé nejstarší, Nelinky! 

Nelinko tatínek má svátek. Dáreček už máme, ale co nějaké přání. Namalujeme? "Aňooo". A co namalujeme? "Tátůůů". Tátu? Pro tátu k svátku. No dobře. Chceš tátu, bude táta, ale malovat budeš ty! 

Co jsme potřebovaly?

• přáníčkový základ
• akvarelový papír - washi páska na jeho připevnění
• spreje - my použily Heidi Swapp + štětec, protože Nela nerada špinavé ruce :-)
• nůžky, fix,samolepky očí

A jdeme na to:

Nevím jak Vaše dítka, ale naše ještě celou postavu nezvládne, takže Nelinka nakreslila co umí. Tedy hlavu :-D. Pár koleček a na oči, nos a pusu jsme si pomohly pomocí samolepek, abychom přání trochu ozvláštnily a zároveň bylo patrné, že jde opravdu o hlavu :-). Nelča vytvořila a teď byla před námi otázka co s tím tělem, které zatím kreslit nezvládneme. Nelča však rozhodla, že tátovi namalujeme kalhoty a košili (to proto, že v tom to ráno odcházel do práce :-D ...máme štěstí,. že nešel v plavkách)

A hurá do toho. Když košile tak košile, a gatě snad zvládneme taky. Vyskládala jsem před holky sadu sprejů od Heidi Swapp, které zdobí obývák skrz vitrínu v televizní stěně (to kdyby Vás nudila Ordinace v růžové zahradě :-D) a každá si vybrala jednu barvu. Julinka naprosto jednoznačně čapla modrou, Nelinka chvíli přehazovala lahvičky a zakončila to u růžovky. 

Pomocí washi pásky jsem nalepila ke stolečku kousky akvarelového papíru, protože na volno nám to hned chňapla Juli a zarazila do krku až po mandle. 

Washi se osvědčila a Nelča oba kousky vybarvila vybranými spreji. Julince to nedalo a samozřejmě se v barvách stačila vymáchat i přes můj bedlivý dozor. Ta se Vám tááák krásně leskla :-D.

Hotovo, oba kousky máme a teď bude muset pomoct maminka. Košile, hmmm...taky mohla říct tílko :-D.

A protože si dala Nela s vymalováním záležet a plocha byla hodně jednolitá, nechaly jsme Julu osahat papíry mokrýma rukama, čímž udělala na papír hezké "kaňky". Vysušily jsme horkovzdušnou pistolí a podklad pro košili hotov. 

Na oba papíry jsme holkám nakreslila oblečky pro přáníčkového tátu, vystřihla a společně jsme pak na přáníčkový základ taťku poskládaly. Náš přáníčkový táta má však výraz táty ve velice podroušeném stavu, nemá krk ani ruce a nohy, ale je komplet podle Nelinky a prý to tak má být :-D

A veliká poklona milé Heidi Swapp, na které je vidět, že práci s dětmi zná. Spreje se dokonale lesknou a zároveň je víčko na fest pevné, takže si s tím vyhraje i 11m dítě, aniž by se prodolovalo dovnitř. A bonus na závěr, vlhčený ubrousek sebere z obličeje i poslední špetku třpytu :-D Takže pro velký úspěch příště opět vytáhneme.

Hotovooooo!

Crrrr...tááááta!

N: Mamí táááta.
N: Ahoj tatínku, máme pjáničko, Nelinka malolala tátu. A maminka má dájek. Táta dotane dájek, pimpok (rozuměj pinpong) tátí.
T: Nelinko, ale to bys mi asi neměla říkat mezi dveřma. To je asi překvapení, nemyslíš? :-D

A tak jsme potřásly pařátem, olíbaly tatínka...

A pak se "táta" jal rozbalování ...což už dva roky sám nedělá a dlouho ještě nebude, pač u nás rvou papíry děti :-D Ale kde ne, že?

Tvořte, i tátům, bráchům, dědům, tvořte :-). Je to samostatná disciplína cokoli pro chlapa udělat, ale rozhodně za tu radost stojí.