A je to tady...

Vzala jsem si ponožky, svetr a uvařila si již několikátý čaj. Déšť zatím jemně bubnuje na střechu terasy, doma jsem musela rozsvítit. A to jsme si ve čtvrtek a pátek užívali slunečních paprsků a stále vyhřáté vody našeho oblíbeného jezera. Věděli jsme, že je to letos naposled. V sobotu alespoň svítilo slunce, ale nedělní první podzimní den vybízel k celodennímu lenošení v posteli. Jenže článek na blog čekal...naštěstí nostalgická nálada se promítla do mého tvoření, nápad přišel hned a pak už vše šlo razdva.

V posledním balíčku ze ScrapArt jsem měla šablony, tentokrát jsem si vybrala i ty velké, áčtyřkové, do artjournalu jak dělané. Vyplatilo se projít celou kategorii, jsou ve slevě a pořád je velký výběr.

Sáhla jsem po organickém motivu...dvoustranu v mém journalu jsem polepila kousky hedvábného a notového papíru, přetřela jsem gessem, v další vrstvě jsem zatřela pastu přes šablonu. Po zaschnutí jsem přejela tyčinkami gelatos, které jsem rozetřela prsty.

Další barevnou vrstvu tvořily spreje Dylusions a LSG Starburst...chtěla jsem mít barvy jemnější, zašlé a tak jsem ještě přestříkla vodou.

Chvilka sušení a ke slovu přišla razítka, Distress Crayon, výseky, ...

V detailech si můžete prohlédnout jednotlivé vrstvy:

A alespoň na jednom místě razítko z dílny SA:

Na trochu větším celku můžete zkoumat detaily:

 

 

Tak jak své pocity většinou v artjournalu nezhmotňuji, tak tentokrát to vyplynulo samo...v duchu hesla, se kterým žiju poslední rok: bude to tak, jak to má být.