Suvenýry z cest

Jsem sběrač, sysel, majitel lapačů prachu...tak ještě jednou: jsem sběračka, syslice, majitelka mnoha lapačů prachu. Co nadělám, mám to od mala a ještě mne to nepustilo...
Téměř z každého místa si musím přivézt nějaký suvenýr. Kupovaný mne neláká, suvenýr musím najít, sebrat a přivézt. Leckdy to nejsou maličkosti, bývaly to i kameny, spíše balvany...z norského putování to byla taška balvanů se vzorky lišejníků a mechů, taky krásná vybělená lebka soba, kterou jsem našla v lese (hnáty jsem tam nechala)  a ještě krásnější kožešina, kterou jsem ovšem laponskému staříkovi zaplatila.
Nejčastějšími úlovky jsou ale zajímavé kamínky a valounky, od moře mušličky a také omleté a vyhlazené kusy dřívek a klacíků. A bylo tomu tak i letos.

Pláž v Ulcinju byla na dary skoupá, ale něco málo jsem si dovezla a také hned zpracovala. Dva podlouhlé kousky dřívek jsem propojila do jednoho artefaktu, ten je námětem dnešního příspěvku.

Pokud není povrch úplně hladký, můžeme mít při použití např. tisku problém. Je jedno, zda se to týká texturované čtvrtky, canvasu či jiného podkladu, vypomůžeme si tiskem na hedvábný papír. Dalším krokem pak bude decoupage, technika přenosu obrázku na velmi tenkém papíru na nějaký předmět.
Dřívka mi dalo moře, použila jsem na tisk i odpovídající motiv - maják od PaperArtsy. Natiskla jsem na papírek, vystřihla (vhodné bývá nepravidelné otrhání) a vyzkoušela kompozici.

Úplně by mně stačila přírodní kombinace barev, ale nakonec jsem se rozhodla ještě pro červenou. Barvu jsem nanesla z rubu, podobně jako při podmalbě na sklo. Akrylová bílá, červená,...po zaschnutí jsem přilepila bílým lepidlem na podklad a mohla ještě vyretušovat na povrchu.

Dřívka jsem slepila k sobě a doplnila kartonovým rackem. Ulita je resinová ozdoba...jen doplněk na focení.

Pořád je vidět přírodní surový materiál, trochu málo zdobení a prázdninová dekorace, která mi připomíná dovolenou u moře,  je na světě:

 

A jaké jsou vaše zhmotněné vzpomínky?