ScrapArt: Kůrovci z Vinohrad

Já do lesa nepojedu, já do lesa nepůjdu... ba ne! Naopak. My do lesa šli hned jak vylezlo slunko a dalo se venku být. S holkama jsme byli na dovolené, vyrazili jsme na deset dní do přírody a tyhle hrátky jsme vzali s sebou na Rysí stezku - naučný zážitkový areál v turistickém Hřensku, o kterém se zatím moc neví. Teda, my vlastně vzali jen pixly s akrylkama...

Už si možná někteří pamatujete, vždy zapomenu na papíry. Spíš nikdy nepředpokládám, že zrovna budeme něco dělat. Tyhle aktivity jsou spontánní, když "je vhodná doba". Barvy vozím s sebou vždy. Buď mám v kočáru hozené spreje nebo alespoň křídy či akrylky. Na Rysí stezce jsme měli akrylové barvy a papír vlastně nebyl vůbec potřeba. Chcete to zkusit s námi? Malování je hodně o hmatovém zážitku, děti baví malé i větší a vy si v klídku vypijete to své kafíčko.

Co k tomu:

akrylové nebo jiné vhodné barvy - doporučuji hustší konzistenci (spreje by nám byly k ničemu)
podklad, na který budete malovat najdete v lese - my našli parádní velké kusy kůry
vlhčené ubrousky nebo cokoli, čím dítko umyjete před cestou domů :-)

Jak na to:

Julinka tentokrát nebyla jen správcová pixliček, ale smočila špičku prstu a patlung matlung se jí tuze zalíbil - trochu jsem čekala, kdy tu výbornou "pistáciovou a obláčkovou" ochutná :-D
Holky jsem usadila k většímu pařezu, kde jsem věděla, že bude místo, zároveň se ale nepoperou :-) (ano to se už občas stává)
Vykydnete bobánky barev a už se jede - ani jsem nemusela Julince sama ukazovat a svou kůru začala úspěšně prznit.

krom kůry můžete použít i jiný přírodní materiál nebo je vystřídat všechny
hmatem děti cítí krásně rozdíl jednotlivých povrchů a Nelu třeba zaujalo, že na kůře nedokáže pomalovat celou plochu, i když se o to vážně snaží. Záhyby kůry jí to nedovolily a jsem ráda, že v boji Nela vs. kůra nechala vyhrát kůru :-D

Když malují Vaše děti, taky k tomu používají jen jeden prstík? :-D Často se mě ptáte, jak je možné, že je nechám matlat se v barvách, když nemají zástěrku nebo pracovní hadry :-D Tady máte důvod.
To já byla trochu jinčí kafe :-D Tady máte jedinečnou možnost vidět malou Michalku (tedy mě!) ve věku Julinky. Ty čertíky v očích mámě obě společné :-)
Upozorňuju, že nešlo o masku vodníka na bále místního kulturáku, ale o snědenou temperu, kterou mi podal můj o rok starší bratr do postýlky... a ještě měl tu drzost rodičům říct, že jsem si ji z toho šuplíku, který byl dvakrát výš než jsem byla velká, vyndala sama :-D Sourozenecká láska, vidím to dnes a denně :-D.

Cokoli barevného je přeci špína a tu ony nerady. Znám spoustu fotek, kdy je dítě zapatlané barvou od hlavy až k patě :-D holky tohle zatím nesvedou - Juli možná v budoucnu ano, zatím se taky drží.

A jestli děti vemete v Hřensku na Rysí stezku, doporučuju se pak zastavit u parkoviště na tom vééélikém hřišti, protože každá dobře odvedená práce přeci končí legrací :-)

Tady už jsme museli obout každou botu, Nelinka dokonce dvakrát, protože si je zase obula opačně :-D a vyrazili jsme směr domovina - vlastně spíš chalupovina.

Taky už jste zkusili nějaké netradiční malování v přírodě? Klidně mi hoďte pár tipů do komentářů, my je využijeme a já budu mít v zásobě pár dalších možností jak holky zabavit až si to situace vyžádá.

Věřím, že velké děti už vytvoří takový obrázek, kterým bych si klidně i vyzdobila stěnu chaloupky. My zatím takové výtvory nearchivujeme, protože je mi jasné, že v září nám toho bude Nela valit ze školky tolik, že budu ráda za pár cenťáku místa na své věci :-D. Výtvory jsme tedy co nejšetrněji zlikvidovali, pařízek po sobě uklidili a zvířátka ani nepoznají, že jsme tam byli.