ScrapArt: Spousta radosti v jedné malé krabičce II

Když jsem rozbalovala scrapartovský balíček, nemohla jsem se dočkat vyzkoušení každého produktu, který se uvnitř skrýval.. Na otestování jsem jako první zvolila sadu akvarelových barev od Prima Marketing. Zkrátka jsem nemohla odolat...
Že už jste tyto řádky četli? Ano, máte pravdu. Dovolila jsem si použít stejná slova, jako před časem Soňka, dokonce jsem použila i stejný titulek :-) . Původně jsem si myslela, že název dnešního příspěvku bude slogan Kdo si počká, ten se dočká nebo třeba Ani zrno nazmar, ale jsem soudná. V komentáři jsem psala, že další akvarelky nepotřebuji, ale článek mne nahlodal. Při objednávání na mne zbyla sada Decadent Pies, první, kterou jsem měla vyhlédlou...proto: kdo si počká, ten se dočká...Mimochodem, všimli jste si, že aktuálně je sleva na zboží? Určitě tam také nejdete svého favorita či favoritku...čeká vás například klasická sada barviček.
No a proč jsem zmiňovala to zrno? Protože i zkušební papírky nikdy nevyhodím, většinou skončí jako základ dalšího projektu. Dnes to bude scrapbooková stránka.

A pokračuji slovy Soňky: Chvilku jsem si tu malou krabičku prohlížela a jen tak na ni obdivně hleděla a pak jsem začala rozbalovat...Rozbalovala jsem jednu barvičku po druhé a postupně jsem je nasunula do připravených drážek v krabičce...

Samotná barevnost pro mne byla překvapením, podle krabičky jsem očekávala příjemné zemité barvy, které se dobře dají použít v krajinomalbě. Jenže uvnitř na mne jukly metalické odstíny...super, využiju o to více!

Nejprve základní zkouška, technika mokré barvy na suchý podklad...vytvářím úzké proužky a postupně je rozmývám vodou.

Pigment je poměrně výrazný, téměř nehrudkuje (ale to zrovna mám ráda, takže za mne malé zklamání). Co mne překvapilo, to byla aplikace na gessu, barva nebyla tak výrazná a při rozmývání mně chyběl okamžitý efekt zajímavé textury. To ale přičítám právě metalickým odstínům.

Na detailech je dobře vidět rozdíl barevnosti na čtvrtce a na gessovém podkladu (světlejší odstín).
Vrátila jsem se k prvním zkouškám, skvrny ve mně evokovaly pírka a tak jsem je dokreslila.

Protože při rozmíchání je barva poměrně hutná, zkusila jsem ji použít na malbu přes šablonu...a hned byl základ pro vytvoření layoutu.

Zkušební čtvrtku jsem rozstříhala, kruhová část se mi hodila k pírkům, okamžitě jsem věděla, že ji použiju na lapač snů...pírka a jemné předivo...a nevím, proč zrovna padla volba na fotografii našich zahradních strážců, Václava a Hlídače ohně. Je to absurdní spojení, ale nějaký význam to má, dávám na první pocit a většinou s odstupem času vidím myšlenkovou souvislost. Pokud byste se podivovali právě trpaslíkům, tak ti už patří do kategorie starožitnost, žádný kýč. Manželův dědeček je ve dvacátých letech dovlekl (14 km!) pěšky z místa A do místa B...trpaslíci jsou z betonu! Aha...asi pro něj byli jako pírko :-))) .