Sníme o kraťasech

Léto už je dávno pryč, ale my listujeme albem a vzpomínáme. Dnes jsme zavzpomínaly na dny, kdy se dalo běhat jen v kraťasech a krátkém rukávu, jak Julinka spala po obědě jen na trávě a dalo se cákat v každé louži nebo potoce, který jsme potkali. Příští léto už k sobě bude mít Nela do vody parťáka a já budu muset vozit o další haldu suchého oblečení víc :-), ale těším se na to, ne že ne. Dnešní prohlídka je výlet na třicítce i mimo ni.

 Máte ty velké stránky rádi? Mně se asi netřeba ptát. Já mám v albu každý týden jednu takovou velikou stranu a hlavně mě děsně baví je lepit. Miluju, když díky tomu prostoru vynikne fotka, kterou si vyberu a někdy to není ani trochu lehké vybrat, která z těch všech je pravě tou, která se bude vyhřívat na výsluní. U téhle strany vybral náš táta a já myslím, že vybral moc dobře :-).

Protože je fotka moc krásná, jak situací, barvama tak příběhem, nechtěla jsem ji přeplácat barvama. Vybrala jsem z šuplíků tedy co nejvíc neutrálních věciček a papír zvolila jednoznačně bílý. I když v závěru to celé potřebovalo ještě dodat rozměr tak jsem využila černých zbytků a podlepila papír ještě černou. 

Ne moc často dělám, že nalepím fotku do středu stránky, ale i když jsem to tentokrát udělala, opět jsem neodolala a musela nazdobit i něco kolem :-D. Schytal to spodek. Jeden proužek potištěného vellum, přes něj oblíbené foťáčky a do rohu ještě malá, ale líbivá acetátová srdíčka, které jsem prošpikovala hřebíčkem. Úplně stačí a já jsem za 3 minuty spokojená.

Zbytek letního příběhu je naproti na stránce, kde jsou fotky i kartičky zastrčené v plastových kapsách toho nejtypičtějšího rozložení. Jestli se vám tenhle potok líbí, najdete ho v Kovárech, kam se dostanete hravým Cyklohráčkem. Vlakem, který je plný hraček a her pro malé i větší děti :-).

Jen ty lesy vám tam holky trochu probraly a zbylo po nás jen to co se nedalo dát do pusy :-). Cestou jsme krom jídla pohladili i nějaké to zvířátko, navštívili koňskou farmu a večer jeli zase domů, zase cyklohráčkem a jen z jiné vesnice. 

Často se mě ptáte na fotky a jejich úpravu. Já se v první řadě snažím fotit tak, aby nebyla moc úprava potřeba. Fotky neupravuji v žádném photoshopu, proháním je jen skrz program Picasa, který je zdarma a velice intuitivní. V něm fotky oříznu, kolážuji a upravím světelně. Víc už na nich netřeba a kolikrát to úplně stačí.

Doufám, že jste k nám na prohlídku alba odskočili rádi a že se mi povedlo vás trochu prohřát :-). A koho neprohřála milá slova, toho snad prohřeje tohle malé milé 10cm velké broučisko, které jsme měli možnost v lesích potkat :-D..

Mějte se krásně, užívejte konec podzimu a přicházející advent, který už je pomalu za rohem. A co to znamená? Že vám příští týden ukážeme, jaká přáníčka s holkama letos vyrábíme :-). Už nějaké matláme patláme, takže třeba někoho inspirujeme a babičkám a dědečkům budete letos posílat víc než smsku :-).

Brzy zase "na přečtenou"