Jeřabinohraní a zbytek 36.týdne PL

Po seriálové jednadvacítce je tu zase skok do našeho současného alba. Nám tu pro Vás naši zářijovou dvoustranu, tedy 36.týden a s ním i naše Jeřabinohraní, o kterém jste se mohli dočíst už v rubrice "Na skok k Míše". Trochu naivně jsem si myslela, že tento týden bude ten, ve kterém stihnu dodělat ten velký skluz, protože manžel odjel pryč. Zdálo se tedy, že čas bude jen a jen na lepení (samozřejmě po večerech). No, to by si ale nesměla Julinka vymyslet, že jí budou rašit první tesáky. A jak jsme o Nelinčiných zubech nevěděly dokud nás s nimi nekousla, u Julči to bude, zdá se, jiné. A proto dnes není článek hned z rána, ale až teď (můžete gratulovat, znamená to totiž, že jsem konečně Julču uspala).

V tohle týdnu jsem si zase hrála s velkými čtverci, ale snad prvně v nich není ani jedna fotka 15x15 cm, která by vyplnila celou kapsu. Koláže jsem hodně stříhala a vlastně i naši společnou fotku. 

Podařila se nám na samospoušť jen jedna jediná (sladit dvě děti a foťák, když nemůžete za objektivem skotačit a poutat pozornost, je vážně fuška). Na povedené fotce však byla Nelinka dost daleko od nás, a tak jsem ji z fotky vystřihla a přilepila blíž. Jediné co muselo sedět, byl spodní okraj deky, ale i to se nakonec povedlo naaranžovat a vznikla tak trochu i úvodní kartička k týdnu.

Protože jeřabiny byly na většině fotek tohoto týdne, hledala jsem i kartičky, které by se hodily. Moc oranžových ale nemám, takže jsme zvolila jako podklad klasickou bílou čtvrtku a pár hnědých kartiček Explore od BH. Líbí se mi, že díky hnědým kartičkám se zvýraznily některé fotky.

Občas nějaká ta nálepka, razítko a snad poprvé jsem využila i raznice. Nelinka si s nimi ráda hrála a mě napadlo, že si díky nim můžu vyrobit trochu těch ozdob. 

Vzala jsem raznici malé hvězdičky a z kitu Explore jsem vybrala jednu oranžovou kartičku. Z té jsem si nadělala asi 15 hvězdiček, které jsem polepila v průběhu celé dvoustrany.

Na druhé stránce jsou už zážitky ze zbytku našeho týdne. Krom toho, že jsme si zase hodně hrály a zase hodně lítaly venku, tak jsme tak trochu exoticky vařily :-D. 

Nevím jak k tomu mohlo dojít, ale podařilo se mi smíchat sušené houby a sušené hrušky, které mám doma pro Nelinku, která je miluje. Už při samotném namáčení se mi zdálo, že jsou ty "houby" opravdu pořádné, a že se naší babičce z Liberce dařilo najít pořádné macky :-D. A když po naservírování polévky Nelince, které mimochodem šmakovala, a ochutnání manželem mi bylo sděleno, že ta polívka je dobrá (asi nechtěl urazit), ale nějak moc sladká, došlo na zkoumání oněch "hub". Ale víte co? Ono to vážně nebylo vůbec špatný :-D. Hrušky jsem z toho vyndala, zbylo pár hub a perfektní hručkový vývar s kořenovou zeleninou...tak to je kdybyste nevěděli co v týdnu vařit.

Houpací lehátko, zábava pro obě holky. Denně Nelča Jůlu houpe a ta se řáchá jak pominutá. Pro mě nej nej čas, protože se dívám jak se obě baví a já mám nohy hore :-). Pod rohy fotky jsem přiložila další kousky rozstříhané oranžové kartičky, ze které jsem dělala i hvězdy.

Z oranžové karičky jsem vystřihala ještě nějaký ten obdelníček a použila ho jako "washi pásku" na vršek fotografie s tučňákem. Výřezovou kartičku "září" jsem podložila jednou jeřabinovou fotkou, aby hezky barevně ladila a zároveň oznámila, že v 36.týdnu se láme srpen a září...

A když nebylo zrovna počasí na lítání venku, proválely jsme čas doma. Teda spíš holky, protože já každý jejich válecí čas využívám, abych stihla co nejvíc práce či povinností. Miluju čas, kdy jsou obě spokojené, spolu a ještě si tak trochu hrají. 

Poslední fotka stránky je Julinky. Julinka a její nejlepší kamarád špendlík. No řekněte, kdo si ze svého dětství tenhle špendlík pamatuje? Já totiž ano :-). Kámoš v každé situaci, skvělý do pusy a ještě rachtal...toho snad holkám schovám do krabice "bordelu vzpomínek", se kterou vytasím za 20 let :-).

Krásný zbytek dne a příští týden ahoj u dalšího dílu PL Krok za krokem.